Klíčové slovo Iraq War

Odstřelovač jednotek SEAL amerického námořnictva Chris Kyle je vyslán do Iráku s jediným úkolem: chránit své bratry ve zbrani. Jeho neomylná přesnost zachrání na bojišti velký počet životů, a když se rozšíří pověsti o jeho odvážných husarských kouscích, vyslouží si přezdívku „Legenda". Avšak jeho pověst se donese až za nepřátelské linie a na jeho hlavu je vypsána odměna a stává se z něj hlavní terč povstalců. Navzdory nebezpečí i obětem ze strany jeho rodiny se Chris se zúčastní čtyř hrůzných misí v Iráku a stává se symbolem kréda jednotek SEAL „neopustit ani jednoho muže". Ale po návratu domů Chris zjišťuje, že na válku nedokáže zapomenout.

Film Megan Leavey je založen na skutečném příběhu mladé desátnice, jejíž jedinečná disciplína a pouto s jejím válečným bojovým psem zachránily mnoho životů během jejich nasazení v Iráku. Když je po disciplinárním řízení přeřazena, aby uklízela v jednotce K9, Megan poznává poněkud agresivního psa Rexe, se kterým nakonec dostane příležitost trénovat. Během své služby Megan a Rex úspěšně dokončili více než 100 misí. Vše se změní, když jsou oba raněni při explozi jedné z výbušnin. Tento jediný moment ohrozí jejich osud.

Je-li válka peklo, proč se tolik mužů hlásí do armády? V době, kdy se armády skládají nikoliv z rekrutů, ale z dobrovolníků a muži se dobrovolně pouští do vojenské služby, je adrenalinové prostředí bojiště silným a neodolatelným lákadlem, často přímo závislostí. Snímek je napínavým příběhem elitních vojáků, kteří mají jedno z nejnebezpečnějších povolání na světě – uprostřed bojové vřavy deaktivují bomby. Když se nový seržant James ujme špičkového pyrotechnického týmu, překvapí své dva podřízené, Sanborna a Eldridge tím, že je vtáhne do smrtelné hry městských bojů. James se chová tak, jako by mu nedocházelo, že může zemřít. Zatímco se oba muži snaží svého nového velitele udržet pod kontrolou, ve městě kolem nich se rozpoutá naprostý zmatek a Jamesova skutečná povaha se ukáže způsobem, který všechny z nich navždy poznamená.

Mladík z Ohia jménem Cherry se ještě během studií na vysoké škole rozhodne přihlásit do armády, aby mohl během válečných misí sloužit jako zdravotník. Následný návrat do běžného života i vztah s jeho školní láskou mu však výrazně komplikuje posttraumatická stresová porucha a počínající závislost na opioidech, které ho přivedou až k bankovním loupežím, jimiž se snaží zaplatit stále se zvyšující účty za život v drogovém opojení.

Tento film vychází z populárního tureckého televizního seriálu se stejným názvem. Úvodní scéna filmu zobrazuje skutečný příběh, kdy Američané zatkli 4. července 2003 v iráckém městě Sulajmáníja 11 tureckých vojáků zvláštních sil. Jeden z vojáků, Suleyman Aslan (Tayfun Eraslan), se cítí tak ponížený, že si vezme život, a jeho přítel Polat Alemdar (Necati Sasmaz) se rozhodne pomstít americkému veliteli (Billy Zane), který zatčení velel.

Ocitáme se na tom nejnebezpečnějším místě na světě, na horké půdě Iráku, krátce po svržení režimu Saddáma Husajna. Jedním z nešťastníků, kteří mají pomoci postavit tuto zemi na nohy, je i velitel americké armády Roy Miller. Jeho jednotka má za úkol pátrat po zbraních hromadného ničení (jinak hlavní zámince ke svržení Saddámovy krutovlády) a zároveň po pohlavárech bývalého režimu, označených žolíkovými kartami. Miller a jeho muži se ocitli v pekle, kde nebezpečí číhá na každém kroku. Není tu nikdo, komu by se dalo věřit, což k jejich smůle platí i o lidech, kteří by měli hrát za jejich tým. Čím hlouběji totiž Miller proniká do tohoto blízkovýchodního chaosu, tím jasnější mu je, že tady „něco smrdí“. V Iráku zuří válka a vysoko nad ním komplikovaná zpravodajská hra, která může přinést zkázu tomu, kdo v ní bude ve finále tahat za kratší konec. Miller se v ní postupně stává čím dál důležitější figurou, která drží v ruce zásadní trumf – pravdu. A proto je třeba ji vyhodit.

Film režiséra Adama McKaye vypráví příběh Dicka Cheneyho, nepříjemného byrokratického tajemníka z Washingtonu, později viceprezidenta Spojených států za vlády prezidenta George W. Bushe. Film popisuje, jak se z Cheneyho za podpory jeho manželky Lynne stal nejmocnější muž své doby a jak se s ostatními americkými ministry podílel na obrazu světa, jak ho známe dnes.

Machr Harley opět v akci, a to v pokračování mimořádně úspěšné parodie. Topper Harley žije v pánském klášteře, jeho nezpůsobilý ex-velitel je v Bílém domě a na Středním východě je třeba vysvobodit skupinu amerických rukojmí. Topper je jediný muž, který to může dokázat, ale příliš se váže na svou ex-přítelkyni, než aby šel podruhé do akce - dokud ho krásná agentka CIA nedostane znovu do sedla. Harley a jeho Žhavé výstřely podnikají zábavnou misi na život a na smrt, misi ve stopách akce a napětí, nastražených léček a parodií na veškeré filmové klasiky, kde unikne zesměšnění jen málokterá známá filmová tvář.

Will už má jen tři měsíce vojenské služby. Ty však stráví ve vojenské nemocnici, kde si bude léčit zranění z Iráku, kde sloužil. Cítí se osamocený, protože ženu, kterou miloval, nechal a ta teď začala žít nový život. Will se dostává do nové práce, kde potkává nového spolupracovníka Tonyho. Ten mu pomáhá dostat se do normálního života. Will má zejména potíže vypořádat se s faktem, že ne všichni se z Iráku vrátili.

Americký odstřelovač a jeho pozorovatel ve smrtící pasti. Od protivníka je dělí jediná děravá zeď.

Mariňáka Johna Tritona naleznete vždycky tam, kde hrozí nebezpečí a věřte, že rozhodně nebude hrát podle pravidel! Teď byl ale proti své vůli odeslán pryč z irácké mise a jeho překrásná manželka Kate byla navíc unesena nemilosrdnými zloději šperků, v jejichž čele stojí zvrácený zabiják! A tak Tritonovi nezbývá než se vrhnout znovu do boje. Aby se mu podařilo jeho ženu zachránit, musí použít svou nejnebezpečnější zbraň - totiž sebe samotného!

Politický thriller, který vychází ze skutečné události, k níž došlo před invazí do Iráku roku 2003. Britská zpravodajská pracovnice (Keira Knightley) prozradí novináři londýnského listu The Observer (Matt Smith) utajované informace poté, co se dozví o neetickém nátlaku v Radě bezpečnosti OSN ze strany americké zpravodajské služby NSA. Její jednání vzbudí pozornost nejen šéfa zahraniční redakce Observeru, ale také bývalého britského generála nebo agenta CIA.

Ve snímku Last Flag Flying se podíváme na trojici mužů (Carell, Cranston a Fishburne), kteří spolu kdysi sloužili v armádě jako mariňáci. Když však syn jedného z nich zemře v boji za vlast, obrátí se na své dva kamarády z války. Všichni tři se vydají na "road trip" po zemi, aby pohřbili jeho syna. Toto trio zažije během cesty mnoho zážitků, ukáží celé emocionální spektrum, pořádně se vypláčou, ale i zabaví. Uvidíme a uvědomíme si, jak moc jsme smrtelní a že ne každou tragédií se náš život končí. Ve všem zlém přece třeba najít něco dobrého ...

Devatenáctiletý vojín Billy Lynn, který se společně s dalšími členy speciální jednotky Bravo v Iráku zapojil do nebezpečné, vítězné bitvy, přijíždí na několik dní domů, aby se tu zúčastnil slavnostní přehlídky. Jeho vzpomínky se ale od oficiální verze toho, co se stalo, liší. V očích americké veřejnosti jsou hrdinové. Ale vidí se tak i samotní vojáci?

Protibushovský politický dokument amerického režiséra Michaela Moorea Fahrenheit 9/11 získal na letošním MFF v Cannes Zlatou palmu za nejlepší film. V první části filmu předkládá ironický portrét Bushovy osobnosti a zabývá se okolnostmi a následky teroristického útoku na WTC včetně války v Afghánistánu. Upozorňuje na Bushovo přehlížení signálů o chystaném útoku, ale vrací se také k jeho kontaktům se saúdskoarabskou oligarchií. Druhá část je zaměřena především na válku v Iráku. "Koho by zajímal Irák, kdyby tam nebylo druhé největší naleziště ropy na světě? Bush bombarduje celý svět kvůli naftě," zazní ve filmu. Poslední část snímku Fahrenheit 9/11 je nejemotivnější, Moore se v ní soustřeďuje na výpovědi lidí, které válka postihla nejen v Iráku, ale i doma ve Spojených státech.

Čtyři přátelé se dají k námořnictvu, aby sloužili své vlasti ve válce. Domů se však nevrátí jako dřív – jeden z nich je zabit a další raněn. Zbývající zjišťují, že bude nesmírně těžké vpravit se do svých starých životů. Děsivé vzpomínky na válku zůstávají a u nejbližších nenacházejí oporu…

Londýn současnosti. Plný násilí, krutosti a zločinu. Do takového prostředí se vrací veterán z Iráku Danny Bryant, kterým společnost opovrhuje. Když nevinné neochrání policie, pokusí se vzít věci do vlastních rukou...

John Cusack se nedokáže vyrovnat se smrtí manželky a svým dcerám to říct také neumí... Stanley Phillips je hrdý americký vlastenec a otec dvou dcer, jejichž maminka jako členka amerických ozbrojených sil byla nedávno povolána ke službě v Iráku. Režisér James C. Strouse se rozhodl ukázat život na americkém malém městě, když jeden z členů rodiny bojuje se zbraní v ruce na druhém konci světa. Překrásně poetický snímek umocněný procítěným výkonem Johna Cusacka, jenž vždy dokázal vystihnout patos svých hrdinů, ale v tomto snímku dosáhl prozatímního hereckého vrcholu. Režisér Strouse ve svém debutu nabízí divákům emocionálně nabitý film s pečlivě komponovanými záběry, hlubokou lidskou procítěností a jasným politickým vyzněním.(oficiální text distributora)

Nikdo by to do něj v mládí neřekl, přesto dnes patří mezi nejznámější osobnosti americké historie. Biografický laděný film o životě George Walkera Bushe sleduje budoucího 43. amerického prezidenta od roku 1967. Od jeho nevázaných a hodně bezstarostných dnů na vysoké škole, přes vojenskou službu, guvernérský úřad v Texasu. Všímá si jeho zapojení do velkého byznysu v naftařském průmyslu, až po prezidentskou kandidaturu v roce 2000, mapuje první čtyři roky v nejvyšším úřadě, až po druhou kandidaturu v roce 2004...

While Osama bin Laden and Al-Qaeda become a global threat, the rivalry between the CIA and FBI inadvertently sets the stage for the tragedy of 9/11 and the Iraq War.

The first 40 days of the war in Iraq as seen through the eyes of an elite group of U.S. Marines who spearheaded the invasion along with an embedded Rolling Stone reporter. A vivid account of the soldiers and of the forces that guided them in an often-improvised initiative.

Gritty, intense, evocative and emotional, "Over There" takes you to the front lines of battle and explores the effects of war on a U.S. Army unit sent to Iraq on their first tour of duty, as well as the equally powerful effects felt at home by their families and loved ones.

Relive a heroic fight for survival during the Iraq War, when the 1st Cavalry Division from Fort Hood was ferociously ambushed on April 4, 2004, in Sadr City, Baghdad — a day that came to be known in military annals as “Black Sunday.”

The intimate world of Saddam Hussein and his closest inner circle is in this gripping four-part drama that charts the rise and fall of one of the most significant political figures in recent history.

A series of short dramas about the countdown to war in Iraq.

A powerful, affecting drama that spans the five years following the invasion of Iraq in 2003. Follow the lives of three soldiers and friends as they deal with the war in Iraq and life back home.

The Howard Years was a documentary series about the prime ministership of John Howard produced by the Australian Broadcasting Corporation. It was divided into four one-hour episodes - one episode for each term Howard served as Prime Minister of Australia - and originally broadcast on ABC1 from 17 November to 8 December 2008.

The Mark of Cain is a British Academy of Film and Television Arts Award-winning British television film first broadcast in 2007 following three young men as they experience the extremity of war for the first time, and the permanent effects of what they have seen and done as they return from their tour of duty. Rather than heroic stories, all they bring home are tawdry trophy photos, as well as the secrets of what they really did, until the consequences of their actions surface to confront them. Produced by Red Production Company, it was originally scheduled on Channel 4 at 9pm on 5 April 2007, but was rescheduled to April 12, 2007, in light of the detention of British service personnel by Iran. The film's title comes from Royal Irish Regiment Colonel Tim Collins's eve-of-battle speech in Iraq in 2003.